Navigace

Obsah

Historie obce Hlince

 První dochovaná zmínka o obci Hlince pochází z roku 1361. K tomuto datu ji vlastnil Oldřich z Hlohovic. Jméno obce bylo odvozeno od slova „hlína“, která se používala v nedalekém hliništi k pálení cihel. Dříve se uváděly také názvy Hlínec, Hlinec, Hlincz a Hlinč. Během husitských válek byla velká část rozvíjející se vsi zničena, po válce se pak Hlince musely z prožitých útrap pozvolna vzpamatovávat. Během 15. a 16. století byla ves rozdělena mezi několik světských feudálů, např. bratry Lažanské na Chříči, Markétu z Holovous nebo pány z Landštejna.

V první polovině 17. století se v Evropě rozhořela třicetiletá válka. Také tento válečný konflikt se na životě obce značně podepsal - v jeho průběhu zanikla asi polovina zdejších usedlostí! K roku 1651 ves čítala pouze 5 statků a žilo tu 21 obyvatel. Ve druhé polovině 17. století se Hlince začaly znovu postupně rozrůstat, v roce 1711 je zde uváděno již 11 usedlostí. V první třetině 18. století se ves stala součástí panství Chříč, které v roce 1715 zdědila po hraběti Václavu Josefu Lažanském jeho manželka Marie Gabriela Lažanská, která půlku panství odkázala pražskému ústavu šlechtičen. V roce 1764 získal ústav od dědiců i druhou polovinu a držel panství až do zrušení patrimoniální správy, tj. až do zániku feudálního řádu.

Od roku 1850 jsou Hlince samostatnou obcí. V roce 1890 zde bylo napočítáno 39 domů se 267 obyvateli české národnosti, byla tu jednotřídka a vápenice. V té době spadala obec úřední správou pod hejtmanství a okres Kralovice. Kaplička z 19. století tvoří pohledový střed návsi, v roce 1912 byly okolo ní vysazeny tři jasany, nesoucí dodnes jména Ota, Zita a Karel. Na začátku roku 1924 byla ves přejmenována na Hlince. V letech 1948-1989 měly Hlince samosprávu nebo byly spravovány MNV Chříč. Po roce 1990 se obec Hlince znovu osamostatnila a byl zde zřízen Obecní úřad.

Jaroslav BroukNejvýznamnějším rodákem obce Hlince byl pan Jaroslav Brouk (*11.5.18843.7.1953), významný český podnikatel, spoluzakladatel a majitel sítě obchodních domů Brouk a Babka (nar. 11. května 1884 v původním stavení čp. 11 ve Hlincích na severním Plzeňsku). Při studiu se seznámil s Josefem Babkou a podle svých vzpomínek začali sousloví „Brouk a Babka“ používat jejich profesoři při vyvolávání. Po dokončení školy působil Jaroslav Brouk v Praze a Josef Babka ve Vídni, ale zůstali spolu i nadále v korespondenčním kontaktu. U různých obchodníků nejprve získávali praxi, ve svých 24 letech si oba založili vlastní samostatné podniky a krátce poté, roku 1908, založili společnou firmu. V obchodních domech, označovaných názvem „Brouk a Babka“, které vynikaly mimořádnou architektonickou úrovní, byly zaváděny moderní metody jako samoobslužný prodej nebo zásilková službaBrouk a Babka. Bílá labuť, otevřená roku 1939, byla vybavena nejmodernějšími zařízeními, například pokladní potrubní poštou, eskalátory, dětskými koutky a osm metrů vysokou otáčející se neonovou labutí. Obchodní domy Brouk a Babka byly postaveny v Praze, Plzni, Ostravě, Brně, Liberci, Českých Budějovicích, Bratislavě a v dalších městech tehdejšího Československa. Jaroslav Brouk dbal nejen na spokojenost zákazníků, ale i zaměstnanců, kterým nechal zřídit na střeše Bílé labutě terasu s odpočívárnou s lehátky ke slunění při polední pauze či kantýny. Po skončení druhé světové války se firmy ujal Jaroslav Brouk mladší, který byl následně nasazen do jáchymovských uranových dolů, krátce pracoval jako řidič sanitky. Po roce 1948 byl podnik znárodněn a všechny obchodní domy předány různým národním podnikům. Jaroslava Brouka staršího, excelentního podnikatele původem z Hlinců, stihl stejný osud jako ostatní významné osobnosti, kterým byly jejich majetky znárodněny. Zemřel v roce 1953, pochován je v rodinné hrobce v Praze.                                                 Plzeň - dům na rohu ulic                                                                                                                          Smetanova a Bezručova

Shlédněte video o stavbě a otevření OD Bílá labuť

U příležitosti 135. výročí narození Jaroslava Brouka byla tomuto nejvýznamnějšímu rodákovi obce Hlince v sobotu 11. května 2019 slavnostně odhalena pamětní deska na budově obecního úřadu ve Hlincích čp. 44.

Za své obchodní a osobní aktivity a postoje, pracovní a obchodní postupy a odkazy, pramenící z celoživotní usilovné práce, je svým významem Jaroslav Brouk právem přirovnáván laickou i odbornou veřejností k takovým osobnostem historie československého státu, jako byl například Tomáš Baťa. Občané obce Hlince umístěním pamětní desky v rodišti Jaroslava Brouka vyjadřují svému nejvýznamnějšímu rodákovi oprávněnou poctu a zároveň tím předávají dalším generacím trvalé povědomí o významu jeho osobnosti.

Odhalení pamětní deskyPamětní deska   Pamětní desku na budově obecního úřadu slavnostně odhalili vnuci Jaroslava Brouka Ivan          a Vladimír Broukovi a pravnučka Silvie Brouková.

Slavnostního aktu se zúčastnili vnukové Jaroslava Brouka Ivan a Vladimír s rodinami, pravnučka Silvie Brouková s rodinou, poslanec Parlamentu České republiky a primátor města Plzně Martin Baxa, zastupitel města Plzně Michal Šašek, občané a představitelé obce Hlince a okolních obcí. Pamětní desku na budově obecního úřadu slavnostně odhalili vnuci Jaroslava Brouka Ivan a Vladimír Broukovi a pravnučka Silvie Brouková. Průčelí budovy obecního úřadu bylo k této příležitosti vyzdobeno slavnostními prapory obce Hlince a Sboru dobrovolných hasičů obce Hlince, které přijeli podpořit hasiči ze Sboru dobrovolných hasičů z Kostomlat pod Milešovkou, v jejichž územním obvodu se také nachází obec Hlince, druhá v ČR. Na své obchodní počátky zavzpomínal Jaroslav Brouk v roce 1933 i na stránkách Kralovického obzoru (celý text zde), kde v závěru předává poselství "svým milým rodákům a krajanům". Toto poselství v závěru slavnostního aktu přednesla přítomným Silvie Brouková, pravnučka Jaroslava Brouka.

Poselství Jaroslava Brouka

Slavnostní program byl doprovázen pěveckým vystoupením Natálie Šmausové s hudebním doprovodem Vladimíra Hirta, v jeho průběhu byla u Památníku padlých v I. světové válce vzdána pocta občanům z Hlinců, kteří položili život za naši vlast, program byl zakončen přátelským posezením všech zúčastněných při malém občerstvení v hospodě "U Potůčků", kde byl k tomuto účelu připraven slavnostní dort v podobě odhalené pamětní desky.

V roce 2023 TV Nova uvedla seriál ZLATÁ LABUŤ, inspirovaný příběhem otevření TV Novaobchodního domu Bílá Labuť. K seriálu vznikl sedmidílný dokumentární cyklus "Zlatá labuť: Jak to bylo doopravdy.".

Odkazy na jednotlivé dokumenty jsou uvedeny zde:

1. Jak se stavělo?       2. Co lákalo davy?       3. Jak se pracovalo - co lákalo zaměstnance?       4. Co se nosilo - co lidem nesmělo chybět v šatníku?       5. Jaký objev vše změnil - co se jedlo?       6.  Jaké novinky nastaly - co chtěl každý mít?      7. Vznik impéria v dokumentu Zlaté labutě. Jak Brouk a Babka stvořili chrám luxusu? - jak se podnikalo?

 

Odkazy na některé webové stránky se články o Jaroslavu Broukovi:

 

https://cs.wikipedia.org/wiki/Brouk_a_Babka

https://dotyk.denik.cz/publicistika/brouk-babka-otcove-nakupnich-horecek-20161230.html

https://bohuslavbrouk.wordpress.com/fotografie/brouk-a-babka-2/

http://www.bilalabut.cz/page/about-us/

V současnosti v obci a jejích osadách žije 85 obyvatel. Hlince jsou hodnotným příkladem vsi na levém břehu řeky Berounky, leží v členité krajině obklopené lesy a zemědělskou půdou. Nachází se zde obytná stavení s hospodářskými stavbami a řada cenných tradičních roubených staveb, které prošly jen minimální modernizací. Díky těmto hodnotám byly Hlince Ministerstvem kultury ČR 22. září 1995 prohlášeny za vesnickou památkovou zónu (památkovou zónu lidové architektury). Ve středu návsi se nachází také kaplička z 19. století a památník padlým v 1. světové válce, dále pak boží muka nebo návesní studánka a rybník. K obci patří osada Ptyč a osada Dolany, pod kterou se nachází kostel sv. Petra a Pavla. V letní sezoně jsou Hlince hojně navštěvovány turisty, hlavním lákadlem je pro ně řeka Berounka a její malebné údolí. Řeka zde není vyhledávána jenom na koupání, ale také jako výstupní a nástupní místo vodáků. Nejenom pro ně je tu k dispozici několik míst s možností občerstvení, největším je vodácké tábořiště "U Potůčků". V obci se během roku pořádá několik akcí, z nichž mezi nejznámější patří na jaře Velikonoční turnaj v prší nebo v září cyklovyjížďka "Hlineckým rájem". O společenský život se v obci starají především hasiči, myslivci a cyklisté. Slouží jim k tomu od roku 2019 také obnovený kulturně společenský objekt Špejchar čp. 29, kde byly opraveny a vybaveny všechny objekty v areálu, který byl v závěru obnovy oplocen na půdorysu venkovské usedlosti. Špejchar je po celkové rekonstrukci plnohodnotně využíván ke konání různých společenských a kulturních akcí. Obec Hlince se zapojuje do soutěže Vesnice roku v Programu obnovy venkova, kde v regionálním kole soutěže v Plzeňském kraji v roce 2000 zvítězila a získala Zlatou stuhu, v roce 2004 získala místo druhé, v letech 2006 a 2010 různá ocenění a v roce 2018 "Zlatou cihlu v Programu obnovy venkovy" za rodinou Potůčkových znovuvybudovanou polní výklenkovou kapličku Panny Marie Bolestné.

 

Použitá literatura: Bukačová, I., Fák, J., Foud, K. Historicko - turistický průvodce č. 6 Severní Plzeňsko I. Domažlice a Plzeň 1996
    Mikroregion Kralovicko. Reklama Fryček 2000
    Současnost a Historie - Plzeň Sever
    https://cs.wikipedia.org