Historie

Historie obce Hlince

První dochovaná zmínka o obci Hlince pochází z roku 1361. K tomuto datu ji vlastnil Oldřich z Hlohovic. Jméno obce bylo odvozeno od slova „hlína“, která se používala v nedalekém hliništi k pálení cihel. Dříve se uváděly také názvy Hlínec, Hlinec, Hlincz a Hlinč. Během husitských válek byla velká část rozvíjející se vsi zničena, po válce se pak Hlince musely z prožitých útrap pozvolna vzpamatovávat. Během 15. a 16. století byla ves rozdělena mezi několik světských feudálů, např. bratry Lažanské na Chříči, Markétu z Holovous nebo pány z Landštejna.

V první polovině 17. století se v Evropě rozhořela třicetiletá válka. Také tento válečný konflikt se na životě obce značně podepsal - v jeho průběhu zanikla asi polovina zdejších usedlostí! K roku 1651 ves čítala pouze 5 statků a žilo tu 21 obyvatel. Ve druhé polovině 17. století se Hlince začaly znovu postupně rozrůstat, v roce 1711 je zde uváděno již 11 usedlostí. V první třetině 18. století se ves stala součástí panství Chříč, které v roce 1715 zdědila po hraběti Václavu Josefu Lažanském jeho manželka Marie Gabriela Lažanská, která půlku panství odkázala pražskému ústavu šlechtičen. V roce 1764 získal ústav od dědiců i druhou polovinu a držel panství až do zrušení patrimoniální správy, tj. až do zániku feudálního řádu.

Od roku 1850 jsou Hlince samostatnou obcí. V roce 1890 zde bylo napočítáno 39 domů se 267 obyvateli české národnosti, byla tu jednotřídka a vápenice. V té době spadala obec úřední správou pod hejtmanství a okres Kralovice. Kaplička z 19. století tvoří pohledový střed návsi, v roce 1912 byly okolo ní vysazeny tři jasany, nesoucí dodnes jména Ota, Zita a Karel. Na začátku roku 1924 byla ves přejmenována na Hlince. V letech 1948-1989 měly Hlince samosprávu nebo byly spravovány MNV Chříč. Po roce 1990 se obec Hlince znovu osamostatnila a byl zde zřízen Obecní úřad.

V současnosti v obci a jejích osadách žije 90 obyvatel. Hlince jsou hodnotným příkladem vsi na levém břehu řeky Berounky, leží v členité krajině obklopené lesy a zemědělskou půdou. Nachází se zde obytná stavení s hospodářskými stavbami a řada cenných tradičních roubených staveb, které prošly jen minimální modernizací. Díky těmto hodnotám byly Hlince Ministerstvem kultury ČR 22. září 1995 prohlášeny za vesnickou památkovou zónu (památkovou zónu lidové architektury). Ve středu návsi se nachází také kaplička z 19. století a památník padlým v 1. světové válce, dále pak boží muka nebo návesní studánka a rybník. K obci patří osada Ptyč a osada Dolany, pod kterou se nachází kostel sv. Petra a Pavla. V letní sezoně jsou Hlince hojně navštěvovány turisty, hlavním lákadlem je pro ně řeka Berounka a její malebné údolí. Řeka zde není vyhledávána jenom na koupání, ale také jako výstupní a nástupní místo vodáků. Nejenom pro ně je tu k dispozici několik míst s možností občerstvení, největším je vodácké tábořiště "U Potůčků". V obci se během roku pořádá několik akcí, z nichž mezi nejznámější patří na jaře Velikonoční turnaj v prší nebo v září cyklovyjížďka "Hlineckým rájem". O společenský život se v obci starají především hasiči, myslivci a cyklisté. Slouží jim k tomu od roku 2019 také obnovený kulturně společenský objekt Špejchar čp. 29, kde byly opraveny a vybaveny všechny objekty v areálu, který byl v závěru obnovy oplocen na půdorysu venkovské usedlosti. Špejchar je po celkové rekonstrukci plnohodnotně využíván ke konání různých společenských a kulturních akcí. Obec Hlince se zapojuje do soutěže Vesnice roku v Programu obnovy venkova, kde v regionálním kole soutěže v Plzeňském kraji v roce 2000 zvítězila a získala Zlatou stuhu, v roce 2004 získala místo druhé, v letech 2006 a 2010 různá ocenění a v roce 2018 "Zlatou cihlu v Programu obnovy venkovy" za rodinou Potůčkových znovuvybudovanou polní výklenkovou kapličku Panny Marie Bolestné.

• Použitá literatura: Bukačová, I., Fák, J., Foud, K.
• Historicko - turistický průvodce č. 6 Severní Plzeňsko I. Domažlice a Plzeň 1996
• Mikroregion Kralovicko. Reklama Fryček 2000
• Současnost a Historie - Plzeň Sever
• https://cs.wikipedia.org